Historie Brazílie

Brazílie, fascinující země zabírající největší územní rozlohu Jižní Ameriky, leží na pobřeží Atlantického oceánu a pyšní se vskutku zajímavou historií, jíž ovlivnili především Portugalci.

Objevení Brazílie

Za objevitele Brazílie je označován Predro Alvaréz Carbal, mořeplavec pocházející z Portugalska. S Pedrem Alvarézem také do Jižní Ameriky na břehy moří a do ústí velkých řek dnešní Brazílie počátkem 16. století připluli první osadníci z Evropy. Brazílie se tak v tuto chvíli stala portugalskou kolonií. Brazílie volala k zámořským cestám velmi srozumitelným jazykem. Výpravy Portugalců i Španělů byly většinou podmíněné touhou po bohatství a hodnotných výrobcích, pro Evropany, méně vyspělých kultur.

Evropským objevitelům Brazílie však nepřálo příliš štěstí. Nalezené kraje nebyly tak bohaté, jak si představovali a téměř jediným, co stálo za to odtud vyvážet, bylo místní dřevo, ze kterého se dalo vyrobit červené barvivo. Další slibnou surovinou byl cukr.

Původní obyvatelé Brazílie

O tom, jak v té době žili původní obyvatelé tohoto území, kterých mělo být okolo sedmi milionů, máme jen několik málo informací. A tyto strohé informace jsou často zastřeny arogancí a povýšeností kolonizátorů a věrozvěstů. Většina z domorodých kmenů žila zřejmě kočovným životem a jejich obživou bylo zemědělství a lov. V jediné vesnici spolu mohlo žít až pět tisíc lidí. Zcela jistě měli zdejší obyvatelé svou specifickou kulturu, ke které patřilo i neustálé válčení a pojídání příslušníků ostatních kmenů, probíhal tu tedy kanibalismus. Po příjezdu Evropanů byly tyto domorodé kmeny utlačovány. Dnes žijí brazilští indiáni, jejichž stav se během staletí snížil na pouhých 200 tisíc, v pralesech. I pralesy ovšem mizí, závratným tempem a tak mizejí i indiáni.

Původ dnešních obyvatel Brazílie

Téměř každý člověk, který dnes žije v Brazílii, je potomkem několika různých etnik. Těmi nejvýraznějšími jsou zde Indiáni, Afričané a Evropané. Původ Evropanů i Indiánů, jakožto původních obyvatel, je již jasný, ale odkud se tu vzali Afričané?

První Evropané sídlící na tomto území viděli velký potenciál ve výrobě cukru. Práci na výrobě cukru odváděli samozřejmě domorodci, velmi rychle zotročení a prací prakticky týraní. Kvůli těžké práci spojenou s touto výrobou se však brzo ukázalo, že indiáni nejsou moc odolní. Proto se brzo začali dovážet otroci z Afriky. Dnes jsou zde všechny tyto kultury (a mnohé další) neodvratitelně slity do sebe a vytvářejí tak něco velmi výjimečného.

Rozvoj a nezávislost Brazílie

V počátcích osidlování Jižní Ameriky byla stále některá místa neprozkoumána a nesla klasické označení: „Hic sunt leonés.“ K objevování nových částí této země donutila kolonizátory až touha po zlatě, které se tu začalo těžit ke konci 17. století, konkrétně roku 1690. Tato „zlatá horečka“ brzy pominula, neboť se zlata objevilo málo.

Toto období je také předvojem blížícího se odtržení Brazílie od Portugalské nadvlády. Události dostali spád poté, co do Brazílie připlul portugalský král Dom Jaoa VI. Ale nebyla to klasická diplomatická návštěva pro posílení vztahů mezi Portugalskem a kolonií. Panovník totiž utíkal z Evropy před roztahovačným Napoleonem Bonapartem.

Rok 1821 je pro Brazílii velmi význačný, neboť je v tomto roce Brazílie označena za království, které tvoří s Portugalskem unii. Snad ještě význačnějším je rok 1822, kdy Pedro I., syn Jaoa VI., vyhlásil nezávislost a Brazílii „povýšil“ na císařství. Dalším císařem se poté stal jeho syn Pedro II. roku 1840, který vládl do roku 1889, což je doba, kdy se z brazilského císařství stala federativní republika. Novinkou je také zrušení otroctví.

Novodobá historie Brazílie

19. století nebylo pro Brazílii příliš šťastným obdobím. V čele státu se vystřídalo mnoho vlád, avšak snad pouze během vlády Juscelina Kubitschka (1956–1961), jenž pocházel z Československa (ano, původně to byl Kubíček), byly zcela respektovány základy demokracie. Kromě jiného také na jeho popud vzniklo nové hlavní město Brazílie – Brasília.

Během první světové války byla Brazílie na straně Dohody. V té druhé stála po boku demokratických zemí. Demokratické principy zde byly nakonec natrvalo nastoleny roku 1985. V čele vlády stojí řádně volený prezident.

Mezi nejzávažnější problémy dnešní Brazílie patří hlad, který pociťuje nejchudší obyvatelstvo, nezaměstnanost, kriminalita a nemoci. Vláda se je snaží efektivně řešit. Dosud však nikdo nezastavil vypalování Amazonského pralesa, čímž planeta přichází o jeden z nejstarších ekosystémů a etnik indiánů.

Náhodné fotky z vašich cest po Brazílii

Brazílie_42
Sao Paulo_16
Rio de Janeiro_15
Brazílie_51